Pyramidy, mumie, faraoni... Starověký Egypt rozhodně není téma, o kterém by toho bylo pro děti málo napsáno. Fascinuje celé generace a spousta dětí zná jména egyptských bohů nebo příběh objevení Tutanchamonovy hrobky dávno předtím, než se ke starověkému Egyptu dostane ve škole. My jsme se chtěly na Egypt podívat trochu jinak: očima člověka, který egyptologii vystudoval a skutečně pracoval na archeologických vykopávkách. Nejen vyprávět, co dnes o starověkém Egyptě víme, ale ukázat cestu, která k těmto znalostem vedla. Jak archeologové pracují s nálezy, co dokážou vyčíst z hrobky nebo obyčejného keramického střepu a proč se některé představy o minulosti postupem času mění.
„Na téhle knize mě od začátku bavilo, že neukazuje jen to, co o starověkém Egyptě víme. Ukazuje také, jak jsme na to přišli, kde se vědci mohou mýlit a na co odpověď pořád ještě nemáme,“ říká Ilona Bittnerová, spoluzakladatelka Tarbik Press.
Autorkou knihy je Barbora Fucksa, egyptoložka a doktorka archeologie z Cambridgeské univerzity, která se od roku 2013 podílela také na archeologickém výzkumu v Egyptě. Ilustrace a grafickou podobu knihy vytvořil František „Frenky“ Hříbal, který sám vystudoval klasickou archeologii. Odborným garantem se stal egyptolog Martin Odler a na odborných konzultacích se podílela arabistka a íránistka Lenka Hrabalová, spoluzakladatelka Tarbik Press.
Bára Fucksa na vykopávkách v Egyptě.
Od mauritánských dun ke knize o starověkém Egyptě
Myšlenka vydávat v Tarbik Press knihy o archeologii je starší než samotná kniha o Egyptě. Lenka Hrabalová, spoluzakladatelka Tarbik Press, o archeologii mluví jako o své první životní lásce a starověký Egypt byl zároveň jednou z jejích velkých dětských fascinací. Jako dítě se učila egyptské bohy, lokality, dynastie, faraony i války a teprve později Egypt v jejím zájmu vystřídaly jiné regiony a jiné části historie. S Bárou Fucksa se přitom nepotkala v Egyptě ani na vykopávkách. Poznaly se v roce 2024 v Mauritánii během cesty, kterou Lenka organizovala a provázela. Při několikadenním putování Saharou se mezi probíranými tématy objevil i Egypt.
"To, že v Tarbik Press vydáme sérii knih o archeologii, jsem věděla od prvního momentu jeho založení. Když jsem potom v Mauritánii potkala na dunách Báru, věděla jsem, že první knížka bude o Egyptu a že ji bude psát ona.“
Nerozhodovala přitom jen Bářina odbornost. Důležitý byl i způsob, jakým o svém oboru dokáže mluvit. „Bára je skvělá v tom, že si dokáže udělat srandu ze sebe i ze světa kolem, dokáže věci příjemně zjednodušit tak, aby neztratily hloubku a smysl, a umí vymýšlet zábavné, nové a neotřelé koncepty,“ říká Lenka. Přesný koncept knihy jí proto nepředepisovala. Dostala základní rámec a velkou volnost v tom, jak se tématu chopí.
Bára na začátku uvažovala o mnohem více příběhové knize. Při psaní ale došla k tomu, že žádný uměle vytvořený příběh nepotřebuje. Archeologie má těch skutečných dost. „Nakonec jsem se přestala snažit psát beletrii a napsala jsem spíš faktickou knihu. Vlastně mi došlo, že nemusím vymýšlet příběh za každou cenu – samotná archeologie a to, co při ní člověk zažije, je dost zajímavé.“
Ukázka z knihy Starověký Egypt očima archeoložky.
Možná právě proto není Starověký Egypt očima archeoložky klasickou encyklopedií. Čtenář se samozřejmě potká s faraony, pyramidami, hroby, chrámy, hieroglyfy nebo egyptskými bohy, ale kniha se nezastaví u hotových informací. Bára průběžně ukazuje, odkud je máme a jak nad nimi archeolog přemýšlí. Připomíná také něco, na co při pohledu do dávné minulosti snadno zapomínáme: to, že nám nějaké vysvětlení připadá samozřejmé dnes, ještě neznamená, že stejně uvažovali lidé před několika tisíci lety.
Co najdete v knize Starověký Egypt očima archeoložky
Kniha má šest hlavních kapitol. Začíná prací s časem a vysvětlením, proč vůbec egyptologové rozdělují více než tři tisíce let staroegyptských dějin do dynastií a větších historických období. Pokračuje egyptskou krajinou, Nilem a pouští, potom se přesouvá k archeologům a hrobům, pyramidám, chrámům a nakonec k samotné egyptologii jako práci.
Právě poslední část je pro charakter celé knihy důležitá. Archeologie tu není romantickou představou osamělého dobrodruha, který opráší písek z pokladu a objeví ztracenou hrobku. Bára popisuje běžný pracovní den na vykopávkách, dokumentování nálezů, práci s keramikou, spolupráci různých odborníků i situace, kdy se týdny nic převratného nenajde. Do knihy tak vstupuje i zkušenost člověka, který egyptské vykopávky zná zevnitř, včetně věcí, které se do klasických knih o faraonech většinou nevejdou.
„Proč by se dětem mělo lhát, že archeologie je jen romantika a válení se v poušti? Archeologové a egyptologové jsou v první řadě lidé. A lidé jsou různí. Až potom jsou vědci,“ říká ke knize Martin Odler, egyptolog a odborný garant knihy.
Stejně otevřeně kniha pracuje i s tím, že věda nemá vždy hotovou odpověď. Archeologové vycházejí z toho, co se dochovalo, nové nálezy mohou starší představy změnit a každý badatel je do určité míry ovlivněný dobou a kulturou, ve které sám žije. Vědecká nejistota tu proto není chyba, kterou bychom před dětmi potřebovali schovat. Naopak je součástí poznávání.
„Pořád existuje spousta otázek, na které odpověď neznáme.
Možná na některé z nich jednou najdou odpověď právě čtenáři téhle knihy.“
Martin Odler
Ilustrace, ve kterých se potkává historie se současností
Výslednou podobu knihy vytvořil František „Frenky“ Hříbal. Jeho archeologické vzdělání se v ilustracích přirozeně potkává s výrazným autorským stylem. Nejde o učebnicové rekonstrukce doplňující text jen proto, aby bylo na stránce něco barevného. Frenky pracuje s historickými reáliemi, ale zároveň v jeho ilustracích najdete řadu humorných prvků, témata spracovává s nadsázkou sobě vlastní a při každém dalším prohlížení knihy objevíte něco nového.
Ukázka z knihy Starověký Egypt očima archeoložky.
„Frenky do ilustrací vnáší takové to je ne sais quoi. Předčil moje očekávání. Je v nich spousta easter eggs, humoru a propojování starého s novým. Turista na velbloudu, který si mobilem fotí Sfingu, byl prostě bomba,“ chválí Frenkyho práci Barbora Fucksa.
Pro Lenku bylo při prvním prohlížení ilustrací zajímavé ještě něco jiného. Přestože Frenky kreslí velmi osobitě a místy až snově, historické předlohy v jeho kresbách nezmizely. Na ilustraci mumie například okamžitě poznala Ramesse II. „Frenkymu se povedlo ho úplně perfektně vystihnout,“ říká. Právě spojení fantazie a humoru s věcmi, které mají pevný základ v historii, podle ní funguje napříč celou knihou.
Kniha Starověký Egypt očima archeoložky je v prodeji u nás v e-shopu Tarbik.cz.